Podcast Zdopravy.cz: Dvounápravová tramvaj vám nic neodpustí, říká šéf střešovické vozovny Petr Malík

„Můj sen? Aby se vše, co máme ve formě vraku, stalo vystavovatelným exponátem, který mohou lidé obdivovat.“

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Petr Malík z pražského dopravního podniku (DPP). Šéfuje střešovické vozovně, tedy i zdejšímu muzeu MHD a historickým vozidlům DPP. Střešovická vozovna do provozu vypravuje pravidelné historické linky i smluvní jízdy na objednávku. Ve stavu má osm stálých řidičů, ale vzhledem k počtu vypravení na historické linky 41, 42 a 23 to nestačí a využívá jako řidiče brigádníky i kolegy z ostatních vozoven.

Historické tramvaje jezdí po Praze denně. A pro řidiče to není úplně snadná práce. „Řidič musí mít hlavně cit. Nejezdit moderním stylem, ale být takový ten řidič postaru, vědět, co mi tahle tramvaj udělá a umět předvídat. Ten stroj to nevyřeší za vás. Dvounápravová tramvaj vám nic neodpustí,“ říká Petr Malík.

Z vrat vozovny Střešovice vyjíždí i designový tramvajový klenot – T3 Coupé. Vyjede skoro 300krát za rok, za hodinu jízdy s ní zaplatíte 7700 korun. Hlavními zákazníky smluvních jízd s historickými tramvajemi jsou podle Petra Malíka turisté. Ti mají zájem hlavně o staré tramvaje, T3 Coupé si pak pronajímají především české firmy.

„Největší zájem zákazníků je o historické dvounápravové tramvaje a hned za nimi je T3 Coupé. Hodně jezdíme s turisty od Bílé Labutě na Pražský hrad, je to jízda na 30 minut, některá z cestovek si takovou jízdu objednává téměř každý den. V květnu a červnu děláme 150 zakázek za měsíc,“ říká Malík.

V rozhovoru otevíráme také cenu, za jakou historické linky v Praze jezdí, plány s historickou autobusovou linku K a výběr vozů, které jsou na ni nasazeny nebo vandalismus, kterému musí historické tramvaje v Praze čelit. A vzpomínáme i na Tatru Smíchov, pokračovatele slavné Ringhofferovy továrny. Co je tedy podle Petra Malíka největší počin, který kdy smíchovskou továrnu opustil? „Té trojka, jednoznačně. To je fenomén, který nejde nahradit. Nikdo jiný na světě nevyrobí 14 000 tramvají. Nikdy!“ je přesvědčen Malík.

Samostatnou kapitolou je pak shánění náhradních dílů, aby vozovna udržela historické tramvaje v provozu. „To je na vysokou školu samostatná disciplína, sehnat někoho, kdo to opraví v rozumném čase. Někdy vstávají člověku vlasy na hlavě.“