Poznejte muzeum

V tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích se nachází jedinečná sbírka památek z historie městské hromadné dopravy v hlavním městě České republiky. Stálou expozici „Muzea městské hromadné dopravy v Praze“ otevřel v květnu 1993 Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost. Veřejnosti jsou v ní představeny více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů - modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek, plánků.

Stručně o muzeu

Dne 14. května 1993 otevřel pražský primátor Jan Koukal slavnostně Muzeum městské hromadné dopravy v Praze, které je umístěno v historickém objektu tramvajové vozovny v Praze - Střešovicích. Už samotná vozovna byla v roce 1991 vyhlášena technickou památkou. Byla postavena v roce 1909 a je typickou ukázkou účelových dopravních staveb Elektrických podniků hlavního města Prahy z období počátků pražské městské hromadné dopravy. Svému účelu - deponování a údržbě tramvajových vozidel sloužila až do roku 1992, kdy byla zahájena její adaptace na muzeum. Dne 21. července 1998 byl soubor 50 historických vozidel městské hromadné dopravy a 34 dalších sbírkových předmětů v Muzeu prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Kromě vlastních vozidel a předmětů Muzeum vystavuje také dlouhodobě zapůjčené exponáty Národního technického muzea. Střešovická vozovna však není jen muzeem. Z jedné její haly jsou vypravovány i některé provozní soupravy historických tramvají - ty však nejsou muzejními exponáty. Vyjíždějí odsud na svoji trasu okružní linky 42 a 43, případně i vozy na objednání tuzemských i zahraničních zájemců.

Výstava o historii MHD v Praze

Nedílnou součástí expozice je stálá výstava o historii městské hromadné dopravy v Praze. Vznikla za spolupráce Historického archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti s celou řadou institucí: Státním ústředním archivem, Archivem hlavního města Prahy, Společností městské dopravy i se členy Kroužku městské dopravy Kulturního domu Vltavská v Praze 7. Návštěvníci muzea mají možnost shlédnout unikátní fotografie, kopie historických dokumentů, plánků, jízdenek, ale také videopořady s jedinečnými filmovými materiály z fondů Národního filmového archivu. Muzeum hlavního města Prahy do expozice dlouhodobě zapůjčilo soubor modelů dalších pražských historických vozidel MHD, které se do dnešních dnů již nedochovaly. Akciová společnost ČKD Tatra v muzeu vystavuje model rychlodrážního vozidla R 1, připravovaného na počátku 70. let pro pražské metro.

 

Historické městské hromadné dopravy v Praze

Povozník Jakub Chocenský získal koncesi k provozování dvou omnibusových linek a stal se tak průkopníkem v provozování pravidelné dopravy osob na území Prahy. V 60. a 70. letech 19. století již na území Prahy působilo několik omnibusových společností.

říjen 1829

Slavnostně byl zahájen provoz na první trati pražské koňky od karlínské Invalidovny k řetězovému mostu císaře Františka. Byla dlouhá 3,4 km, na území Prahy jednokolejná s výhybnami, v obou předměstích dvoukolejná. První vozovna byla v Karlíně. Dobový název společnosti provozující koňku zněl General Direction der Prager Tramway. Toto datum je považováno za symbolický začátek historie městské hromadné dopravy v Praze.

23. 9. 1875

rovoz zahájila pozemní lanová dráha na Letnou. Poslední cestující svezla 16. 8. 1916, později na jejím tělese několik let fungoval tzv. pohyblivý chodník (eskalátor).

31. 5. 1891

Byla zprovozněna první česká elektrická tramvaj v Praze na Letné (Elektrická dráha na Letné v Praze). Stalo se tak zásluhou předního českého elektrotechnika Františka Křižíka. Dráha ukončila svůj provoz 15. 8. 1900.

18. 7. 1891

Provoz zahájila pozemní lanová dráha na Petřín, kterou postavilo Družstvo rozhledny na Petříně. Cestující přepravovala do roku 1920, kdy byl provoz z technických důvodů zastaven.

25. 7. 1891

František Křižík zahájil provoz na první trati soukromého dopravního podniku Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany; později přeměněného na akciovou společnost Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany.

19. 3. 1896

Matěj Hlaváček, košířský starosta, zahájil provoz soukromého dopravního podniku Elektrická dráha Smíchov – Košíře.

13. 6. 1897

Město Královské Vinohrady zahájilo provoz na vlastní elektrické dráze (Městská elektrická dráha Královských Vinohrad).

25. 6. 1897

Elektrické podniky zahájily provoz na své první trati a společně s Královskými Vinohrady provozovaly okružní dráhu Praha – Žižkov – Královské Vinohrady.

18. 9. 1897

Elektrické podniky byla převzata koněspřežná dráha a zahájena její elektrifikace.

1. 7. 1898

Ladislav Rott předkládá první návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze. Elektrické podniky ho odmítají, protože prý podzemní dráhy není v Praze zapotřebí.

2. 6. 1898

Na Karlově mostě se uskutečnila slavnostní závěrečná jízda pražské koněspřežné tramvaje na posledním úseku z Křižovnického na Malostranské náměstí.

12. 5. 1905

Úředně vyzkoušeny první tramvajové vozy nového typu, vzhledově navržené architektem Janem Kotěrou a které ovlivnily vzhled pražských tramvajových vozů na několik desetiletí.

1. 7. 1905

Na Letné uvedena do provozu první kolejová smyčka pražských elektrických tramvají. Existovala jako provizorium po dobu sokolského sletu.

9. 6. 1907

Začátek označování linek pražských tramvají čísly – jako první zavedena linka č. 5.

24. 10. 1907

Zahájena doprava na první autobusové lince z Malostranského náměstí na Pohořelec. Pro technické potíže byla 17. listopadu 1909 doprava bez náhrady zastavena a Praha opět zůstala bez autobusů. 

7. 3. 1908

Poprvé zahájen tzv. noční provoz (do půlnoci). Skončil po vypuknutí světové války.

2. 1. 1911

Zásadní přestavba tarifního systému – v síti tramvají zavedeno jednotné jízdné.

1. 7. 1920

Slavnostně zahájen provoz autobusové dopravy. O den později zahájen pravidelný provoz na lince A z Vršovic do Záběhlic. Linky autobusů označovány písmeny.

20. 6. 1925

Do provozu zařazeny vlečné vozy se středním vstupem a sníženou nástupní plošinou, tzv. „krasiny“. Jednalo se s trochou nadsázky o první nízkopodlažní vozidla v městské hromadné dopravě v Praze.

1930

Zahájen provoz na kompletně rekonstruované a prodloužené a elektrifikované pozemní lanové dráze na Petřín. V této podobě dráha sloužila až do rozsáhlého sesuvu půdy v červnu 1965.

5. 6. 1932

Do provozu zařazeny jednosměrné tramvajové vozy s uzavíratelnými vstupy, usměrněným pohybem cestujících a stálým stanovištěm průvodčího, tzv. „ponorky“.

21. 1. 1936

Zahájila pravidelný provoz první trolejbusová linka od vozovny Střešovice přes Bořislavku ke kostelu Sv. Matěje. Provoz zahajovala tři víceméně experimentální vozidla. Největší rozvoj doznala trolejbusová doprava ve 40. a 50. letech. Linky trolejbusů označovány písmeny, stejně jako u autobusů.

29. 8. 1936

V Československu zaveden pravostranný provoz – zejména v kolejové síti tramvají, na autobusech, trolejbusech a jednosměrných tramvajích bylo nutné provést zásadnější úpravy.

26. 3. 1939

Poprvé zaveden celonoční provoz v tramvajové síti.

30. 11. 1942

Zařazeny autobusy Praga NDO – první počátek poválečné unifikace vozového parku a zároveň na dlouhou dobu poslední autobus projektovaný podle potřeb městské hromadné dopravy. Ve stejném roce zařazeny i nové kapacitní a výkonné trolejbusy Tatra T 400 a poslední typ dvounápravových tramvají „mevro“.

Trolejbus Tatra T400 Dvounápravové tramvaje "mevro" květen 1948

V pražské MHD byl zaveden jednotný tarif umožňující i přestupování mezi tramvajovými, trolejbusovými a autobusovými linkami. Nové značení linek – autobusové linky nově značeny čísly od 101 výše. Trolejbusové linky přešly na číselné značení od č. 51 a výše již od 14. 12. 1947.

31. 12. 1951

Do provozu s cestujícími zařazeny čtyřnápravové motorové tramvajové vozy koncepce PCC (typ T I), který položil základ konstrukce moderních tramvajových vozidel poválečného období.

17. 3. 1952

Do provozu zařazeny nové autobusy Škoda 706 RTO.

1. 9. 1959

V síti tramvají zaveden na první lince (č. 2) samoobslužný provoz bez průvodčího v dvounápravových (tj. starých) motorových vozech.

25. 9. 1961

Do pravidelného provozu s cestujícími poprvé nasazeny tramvaje T3, kterými byla následně uskutečněna zásadní výměna a unifikace vozového parku tramvají.

21. 11. 1962

Poprvé nasazeny autobusy ŠM11 zcela nové konstrukce, které navázaly na vývoj městských autobusů přerušený v první polovině 50. let. Celkem jich bylo do Prahy dodáno 2241 v letech 1965 až 1981, což je dosavadní rekord v počtu vozidel jedné typové řady.

říjen 1965

Zahájeno systematické rušení trolejbusové sítě a její náhrada autobusy. Důvodem byl zejména stav jejich infrastruktury a celostátní koncepce postupného omezování podílu elektrické trakce v městské dopravě.

29. 11. 1965

Přeložkami inženýrských sítí v oblasti Opletalovy ulice zahájena výstavba prvního úseku podpovrchové tramvaje od Hlavního nádraží k Nuselskému mostu přes Muzeum, nám. I. P. Pavlova a Fügnerovo nám.

7. 1. 1966

Začátek výstavby pražského metra. Probíhající výstavba podpovrchové tramvaje byla po mnoha odborných expertizách a diskuzích změněna vládním usnesením na koncepci zcela autonomní podzemní dráhy – metra.

9. 8. 1967

Ukončen provoz poslední trolejbusové linky č. 51 (Stadion Strahov – Orionka). Tímto aktem dokončeno rušení trolejbusové sítě v Praze a její náhrada autobusy.

16. 10. 1972

Zahájen provoz na první lince C pražského metra v úseku Kačerov – Sokolovská. Dokončena výměna vozového parku na tramvajových linkách – skončil provoz starých dvounápravových tramvají. Zrušena funkce průvodčích. V celé síti MHD zaveden nepřestupný tarif a mechanizované odbavování cestujících. Zahájena významnější redukce kolejové sítě tramvají.

9. 5. 1974

Na lince č. 190 nasazeny velkokapacitní kloubové autobusy Ikarus 280.08 maďarské výroby.

16. 1. 1978

Zahájen provoz na prvním úseku tratě A pražského metra z Náměstí Míru na Leninovu (dnes Dejvická).

12. 8. 1978

Do provozu nasazeny autobusy nové generace Karosa B731. Na jejich konstrukci navázala celá řada dalších odvozených typů včetně kloubové modifikace B741 a pozdějších inovovaných řad B931/B941, B951/B961 a B951E.

21. 11. 1982

Po dvacetileté přestávce byl obnoven provoz lanové dráhy na Petřín po kompletní rekonstrukci a modernizaci.

15. 6. 1985

Zahájen provoz na prvním provozním úseku tratě B pražského metra ze Smíchovského nádraží na Sokolovskou (dnes Florenc).

2. 11. 1985

Do provozu s cestujícími zařazeny velkokapacitní tříčlánkové obousměrné tramvaje KT8D5 představující první nový typ od zavedení T3 v roce 1962.

1. 7. 1986

V provozu první kloubové autobusy tuzemské výroby typu Karosa B741.

1. 1. 1992

Vznikla Pražská integrovaná doprava. Jedná se o integrovaný dopravní systém v Praze a jejím zájmovém okolí. Do systému PID byly kromě autobusových linek od října 1992 postupně integrovány i četné železniční tratě Českých drah.Zavedeny první příměstské autobusové linky DP jako základ budoucí Pražské integrované dopravy (č. 351 do Hovorčovic a č. 352 do Ořecha).

11. 1. 1992

Dopravní podnik zahájil provoz na první speciální lince pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí z Černého Mostu na náměstí Republiky.

1. 10. 1992

Od tohoto dne uzavírá smlouvy s jinými (soukromými) dopravci místo Dopravního podniku hl. m. Prahy regionální organizátor pražské integrované dopravy ROPID, který vznikl k datu 1. 12. 1993 na základě usnesení Rady Zastupitelstva hlavního města Prahy. Tím došlo k liberalizaci přístupu k dopravní obsluze hlavního města veřejnou dopravou pro dopravce, které splní požadované standardy.

1. 4. 1994

Do provozu s cestujícími poprvé nasazen první nízkopodlažní autobus Neoplan N 4014/3.

7. 11. 1994

Do provozu s cestujícími poprvé nasazen nízkopodlažní autobus Karosa-Renault City Bus. Pozdějšími početnými dodávkami této konstrukční řady autobusů byl učiněn první zásadní krok v budování bezbariérové autobusové dopravy.

20. 10. 1995

Do zkušebního provozu s cestujícími zařazeny nízkopodlažní tramvaje RT6N1 představující první tuzemskou generaci nízkopodlažních tramvají vyvíjených v ČKD Praha po roce 1990. Jejich provoz nebyl příliš úspěšný a skončil po necelých dvou letech.

25. 7. 1997

V síti pražské MHD se uskutečnila zásadní změna odbavovacího a tarifního systému. Zaveden opět přestupný tarif, vozidla povrchové MHD byla vybavena elektronickým odbavovacím a informačním systémem.

1. 6. 1996

Během povodně byla zaplavena velká část tratí a stanic pražského metra. Provoz úseků a stanic byl obnovován postupně po náročných rekonstrukcích až do 22. března 2003.

12.–16. 8. 2002

Do provozu uvedena nová tramvajová trať Hlubočepy – Barrandov; zatím poslední významnější rozšíření kolejové sítě tramvají.

28. 11. 2003

Do zkušebního provozu s cestujícími zařazeny nízkopodlažní tramvaje Škoda 14T – v pražském provozu se jednalo o první sériově dodávaný typ nízkopodlažních tramvají.

28. 1. 2006

Do zkušebního provozu s cestujícími zařazeny 100% nízkopodlažní tramvaje Škoda 15T, v současné době nejmodernější a zároveň nejpočetnější typ nízkopodlažních tramvají v Praze.

5. 10. 2010

Do provozu uvedeno prodloužení tratě metra A z Dejvické k Nemocnici Motol. Jedná se o zatím poslední rozšíření sítě pražského metra.

6. 4. 2015

Slavnostně zprovozněna zkušební trolejbusová trať v Prosecké ulici pro zkoušky elektrobusů s dynamickým dobíjením. Po 45 letech se tímto aktem vrátila elektrická trakce k silničním vozidlům městské hromadné dopravy.

15. 10. 2017

Slavnostně zahájen geologický průzkum pro čtvrtou linku D pražského metra v úseku Pankrác – Nové Dvory, jehož stavební objekty se v budoucnu stanou součástí nově budované linky.

19. 6. 2019

Historické osobnosti

Jediným ředitelem, který zemřel ve svém funkčním období, se stal inženýr Milan Houfek. Narodil se roku tisíc devět set šedesát dva, odborné vzdělání dosáhl...

Počátky elektrické trakce a elektrifikace vůbec jsou v Praze i v Čechách spjaty se jménem František Křižík. Jeho jméno je všeobecně známé, ale jeho...

Velkou prozíravost a mnohaletou zarputilost projevil Vlastimír Mudra. Patří k těm nenápadným lidem, jejichž osobní přičinění po řadě let přispělo k současné...

Výroční zprávy

Fanoušci na sociálních sítích