Kulatiny muzejních exponátů v roce 2024

Podívejme se na letošní jubilanty ze sbírky muzejních vozidel. Zajímají nás samozřejmě jen kulatiny nebo půlkulatiny, tedy data výroby se čtyřkou nebo devítkou na konci. 

/LV/

Nejstarším jubilantem, který oslaví 115 naozeniny je nákladní vlečný vůz ev.č.5007. Dřevěná korba s odnímatelnými postranicemi a čely je však posazena na ještě mnohem starším podvozku z roku 1897 z bývalé tramvaje trati ze Smíchova na Kotlářku.

 

Z roku 1909 pochází i dva "Vamberáky" ev.č.624 a ev.č.628.
Posledním vozem slavícím stopatnáctiny je motorák - dvoustovák číslo 297. I ten tedy představuje provozní stav padesátých let. Ke konci války byl vůz vážněji poškozen a sám výrobce na něm provedl vzorovou modernizaci nahrazením původně čtyřokenní skříně novou pětiokenní se zesílenými sloupky a bezrámovými okny s pružinovým spouštěcím mechanismem.
Z roku 1929 máme od loňska už dokonce dva autobusy. Tedy jeden autobus v probíhající renovaci a jednu autobusovou skříň. Na snímku je už rýsující se vůz Škoda 506N, momentálně se nachází u subdodavatele ve Zlíně.
Autobusová skříň podobně staré Pragy NO, jen evidenční číslo ev.č.49 naznačuje, že bude o málo starší než předchozí Škoda 506N s číslem ev.č.53.
Zdánlivě sem nepatří "vrtulník" ev.č.2239. Vůz byl sice vyroben v roce 1930, ale byl jedním z těch co v průvodu 8. května 1974 ukončovaly provoz dvounápravových tramvají v Praze.
Devadesátiny slaví akumulátorový vozík pro posun tramvají v Rustonce, bývalých ústředních dílnách EP. V průvodu vozík nejezdí, protože jeho maximální rychlost činí pouhých pět kilometrů za hodinu.
Skoro čisté kulatiny má "rychlík" ev.č.1583. Byl přestavěn v podnikových dílnách v Rustonce v roce 1964 ze staršího vleku typu "krasin" ev.č.1515 z roku 1940. Modernizaci "krasinu" je tedy rovných 60 let, ale základ je starší.
Rovnou šedesátku slaví T3 ev.č.6340. Vůz byl tedy vyroben v roce 1964, ale muzejní verze představuje stav z druhé poloviny osmdesátých let a počátku devadesátých. To prozrazuje nátěr bez ozdobných lišt s megafonem na střeše, uvnitř vozu už chybí koženkové tapety a je už dosazen nový typ dveří.
Šedesátku oslaví i autobus Ikarus 620. Tímhle se tedy určitě letos nesvezete, ale jednou se dočkáme. Tento typ byl v Praze zastoupen čtyřiceti kusy, což ve srovnání s pozdější sérií autobusů ŠM působí nepatrně, ale v té době to zas tak málo vozů nebylo. Jinou otázkou byl jejich téměř jepičí život, pouhé čtyři roky! Způsobil to asi hlavně malý chladič versus velké pražské kopce.
Pětapadesátiny oslaví montážní věž Schörling na podvozku Škoda 706 RT. Společnost na fotografii mu dělá autobus Jelcz-RTO z roku 1973, ten by měl letos projít opravou laku a vzduchotechniky.
Rovné padesátiny oslaví vůz metra Ečs. Takzvané "Jéčko" (z ruské výslovnosti typu) je od konce loňského roku deponované v depu Zličín. Vidět ho budete moci jen při případných dnech otevřených dveří.
Padesáté narozeniny má i Strojní Zatlačovačka SZ1 (druhé obsazení označení). Stroj byl ovšem v roce 1974 vyroben jako drážní podbíječka a na její proměnu v zatlačovačku gumy do panelů typu BKV došlo až v roce 1997. Stroj je celoročně vystaven na dvoře Muzea MHD.
Krásných pětačtyřicet je dalšímu pracovnímu "erťáku" kalovému speciálu, který sloužil u Dopravního podniku k čištění výhybek tlakovou vodou a zároveň u nich vysával jímky. Dokázal to díky rozdělené nádrži na čistou a špinavou vodu, čerpadlu na tlakovou vodu a vývěvě na tu špinavou.
Rokem 1989 se pyšní ve svém rodném listu vůz T3SUCS ev.č.7292. Tramvaj má nejvyšší dosažené číslo mezi klasickými odporovými vozy. Praha jej získala a spolu s ním celou sérii těchto vozů (7021-7292) navzdory zákazu kupovat nehospodárné vozy trikem, kdy nakoupila exportní vozy pro sovětský trh a "čechizovala" je přívlastkem CS.
Nejmladším oslavencem je Ikarus E91. První zástupce midibusů je nejen z roku 2004, ale má i stejné evidenční číslo a dalším kulatým výročím je i datum předání do Muzea MHD, 28. února 2014. Polovinu svého života tedy zatím prožil jako muzejní exponát. Patřil do série šesti vozů původně pořízených pod čísly 3901-3906. Během provozu stačil ještě získat další číslo 3134. První tři vozy šestikusové série přijely v roce 2003.