Plecháč je přezdívka pro vlečné vozy s ocelovou nýtovanou skříní. Letos je 100 let co byly dodány do Prahy první vozy. Výrobci byly hned dva: Ringhoffer na Smíchově a Továrna na vozy v Kolíně.
My se dnes zaměříme druhou etapu života plecháčů. Tedy na tu, kdy po jejich vyřazení z osobního provozu byly využívány jako pracovní vozy.
Nejčastější variantou přestavby bylo odstranění celé okenní části včetně střechy. V některých případech byla nahrazena i boční podokenní část, odnímatelnou bočnicí z dlouhého prkna. Protože se mi povedlo shromáždit fotografie všech takto vzniklých "lór" můžeme se na podrobnější popis zaměřit u fotografií. Takto vzniklé nákladní vozy většinou sloužily na vozovnách pro odvoz tlakových lahví autogenu na výměnu do centrálního skladu v Hostivaři, případně na dovoz výměníkového systému agregátů na vozy T. A v neposlední řadě i pro sběr stržených pantografů, které pohotovostní četa trakčního vedení nechala po havárii ležet na chodníku u kolejí.
Plecháčové "lóry" vznikaly v letech 1965 - 1975. A předcházela jim ještě jedna speciálka na sypání štěrku z roku 1963.
Celé plecháče pak po vyřazení postávaly po vozovnách a některé posloužily i jako sklad nebo dílna. Jeden vůz byl dokonce proměněn na měřící a přečíslován na 4500. Tyto vozy byly někdy upraveny odstraněním celé plošiny nebo aspoň části střechy jako třeba dnešní provozní vůz 855. Ten sloužil ve vozovně Pankrác jako sklad brambor a ty se do něj sypaly právě otvorem ve střeše. Podle vedoucí závodní jídelny získal přezdívku "bramborák baby Hubínkový".