Tramvaje sice na písek nejezdí, ale úplně se bez něj neobejdou. Když nastanou podzimní plískanice a kolej zčerná pod rozdrceným listím, které vytvoří téměř mýdlový film na hlavě kolejnice, nedá se bez písku téměř zastavit. A pro rozjezd panují podmínky podobné. Stačí i začínající déšť nebo rozteklý asfalt na kolejích a ztrátu adheze máte postaráno. Řidiči tramvají by pak mohli vyprávět, jak to tramvajím klouže, když silničáři posolí... No a pak bývá zachranou písek.
Zkusíme tedy nakouknout jak se měnilo sypání písku na koleje v čase. Zatímco dříve bylo všechno jen a jen v rukou nebo nohou řidiče tramvaje, dnes už si tramvaj sama vyhodnocuje kdy si podsype a kdy ne. A stejně tak zavážení písku do tramvají. Dříve posloužil kýbl nebo lopata, dnes už mají některé vozovny plničky písku v podobě tankovací pistole jako u benzínové pumpy.
Písek pomáhá tramvajím zkrátit brzdnou dráhu a pomoci může i při rozjezdu těžké soupravy.Dříve předpis přímo zakazoval sypat písek při průjezdu přes vyhybky. Někdy to však jinak nejde a navíc nové tramvaje si sypou písek pod kola samy a výhybky neumí rozpoznat.Písek se však do výhybek dostane i díky prudkému dešti. Pak nezbývá řidičům a řidičkám nic jiného než vystoupit a písek z jazyků vyhybky odstranit. V tramvajích je pro ten případ košťátko a šťourací háček.V minulosti se písek používal i na označení postavení vozidel po nehodě. Jako tady na snímku z Újezdu 1993, dnes už písek nahradil barevný, vodou smyvatelný sprej.Ve dvounápravových tramvajích (Ringhofferkách) je k dispozici ruční pískovač s lopatkou a dole vidíme sklopený pedál nožního velkého pískovače. Ruční se většinou používal jako prevence, protože je použitelný jen na rovné trati (v oblouku by sypal mimo koleje), nožní pískovač ústil přímo před kolo a zásobník byl nad ním pod lavicí.První vozy řady T měly pískovače připevněné na podvozku a pro doplnění písku bylo potřeba otevřít víka v podlaze. V případě vykolejení se pískovače rozmačkaly o spodek vozu.Od typu T3 už jsou zásobníky na písek umístěné opět v interieru pro cestující a tvoří podstavec pod sedadly.Vyústění nožního pískovače pod vozem "Ponorka". Tady se písek sype pod obě přední kola, u obousměrných vozů to je jen před jedno kolo vždy vlevo ve směru jízdy.U vozů řady T a K ovládá pískovač řidič ručně pomocí páky a lanek u novějších typů a modernizací už je ovládání elektrické. Na snímku je hadice s trubkovou koncovkou na voze K2.Než se dostane písek do vozu je potřeba ho někde skladovat. Počátkem století to bylo nejprve pod širým nebem na dvoře, dalším místem byl kanál v hale vozovny jako je to na snímku z vozovny Smíchov. Foto: Archiv DPP.I v montážním kanále písek vlhnul a hrudkoval se. Dalším krokem jak udržet písek suchý byla instalace zásobníků nad zemí. Ve Střešovicích k tomu byla použita stará čela z vyřazených tramvají. Do kýblů se písek přesýpal pomocí klapek dole.Jeden ze zásobníků na písek přímo v expozici našeho Muzea MHD. Tady už však nejde o bývalé čelo z tramvaje, ale o tenčí plech.Vozovna Pankrác z roku 1927 měla vybudována sila na písek v podobě dvou betonových věží. Foto: Archiv DPP.Pískové silo ve vozovně Pankrác. Obě věže se dochovaly dodnes, jen už neslouží svému účelu. Písek se z automobilů vykládal do dvířek dole a odtamtud se vyvezl výtahem nahoru.Uvnitř ve věži se písek pomocí páky a klapky dávkoval do vozíků (japanek) a rozvážel po vozovně do tramvají.Ve vozovně Motol (1939) se pro uložení písku dlouho využíval vyřazený vlečný vůz upravený jako zásobník. Na dvoře kam se vůz vytáhl se do korby přesypal písek z automobilu a v hale se pak opět roznášel do tramvají. Snímek je z likvidace vozu ve Střešovicích v roce 2001.Pověstné "japanky" připravené k použití v improvizované vozovně Hloubětín v areálu Opravny tramvají. V suchu udržuje písek igelit přivázaný na vozíku.Překládka písku z auta do japanky ve Střešovicích. Na nákladním autě se písek vozí ve speciálních zásobnících a vacích.Modernější obdoba zásobníku v osmdesátých letech na Střelničné. Zásobník tvořila betonová skruž a plechová stříška s dvířky. Písek tam však zamrzal a bylo ho nutné kolikrát kopat a ne nabírat. Tvořil pak hrudky. Bývaly v něm i pěkné kameny. Lidi do těch zásobníků házeli i odpadky, takže kolikrát člověk raději nic nenabíral neb ten smrad co zevnitř vycházel nebyl k vydržení. Foto: Luděk VidímPlechová stříška ze zásobníku je zachována také v depozitáři Muzea MHD.V současnosti používané zásobníky. Smyčka Dlabačov.Modernější typ s možností doplňování i pomocí stlačeného vzduchu. Smyčka Zahradní Město.Vnitřek staršího modelu zásobníku na písek. Tyč se záklopkou se otevře nadzvednutím.Základní nádobou jak dostat písek do tramvaje zůstává kýbl.Zavážení písku do zásobníku na konečné Královka. Do zásobníku se vejde přesně jeden vak vyčuhující vpravo vzadu z korby.
