V zázemí i přímo v expozici Muzea MHD proběhl docela hektický týden ve znamení přesunů tramvají. Běžní návštěvníci Muzea si nejspíš téměř nevšimnou, že se všechny provozní vozy přesunuly do čtvrté haly s vyměněnými vraty a uzavřela se hala číslo 3. V expozici samotné si ale změn určitě všimnou.
Oslavy 150. výročí pražské MHD se blíží a vůz koňky se připravuje na výjezd, a to přesunem koní k zadnímu čelu (tedy směrem do haly) a namontováním pražského spřáhla pro tažení tramvají. Originální oj je totiž velmi křehká, a tak pro jízdu v průvodu využíváme úpravu z dob provozu na elektrické dráze (1905-1926) a vkládáme do původního úchytu zpět tramvajové spřáhlo. K tomu patří i speciálně upravená oj též s pražskou hlavou, která se snadno vymění na místě přepřahu z tramvaje za koně. Tedy snadno… Za pomoci několika silných mužů.
Kromě přenesení koní na opačný konec vozu koňky, je potřeba i odnosit figuríny cestujících a personálu. Ty budou v průvodu nahrazeny živými lidmi.
/LV/
I koňka si musí odbýt svou ověřovací jízdu a zácvik personálu, který jí bude v průvodu obsluhovat. Oj s pražským spřáhlem můžete vidět naloženou na opěradlech lavic.Přesunuté vozy ve třetí hale, které do provozu určitě zatím nezasáhnou. V čele je reklamní ponorka 4002.Novým domovem posádky koňky se stal trolejbus Škoda.Oj s pražskou hlavou musí táhnout minimálně dva muži. Tady jsme si pomohli i malým vozíkem.Pražské spřáhlo je originálem původně na koňce používaným.Otáčení koní. S živými to bylo jednodušší, stačilo vytáhnout kolík z oje a průvodčí oj za konec poponesl za koňmi na druhý konec vozu. Kočí pak držel koně za uzdy.Zpátky opásat koně a přistrčit zase vůz, jedinou nehrající maličkostí jsou neotočené opěradla lavic.Na závěr zbývá dosadit na vůz koňky nosič pro spřáhlo.Při zasunutí čepu a jeho zajištění koukají mému kolegovi zpod vozu jen nohy. Máme zakázáno příliš tloustnout...Přesun vozů do čtvrté haly, hezky se na chvíli sešly hned dva vozy s číslem 92 na konci.Přesun pomocných vozíků s náhradními díly do odříznuté třetí haly.Vyhrnout nohavice a rozvázat boty je nutné, aby se mohly odšroubovat figuríny z koňky.Na odnesení jedné figuríny stačí jeden muž. Sedící nejsou přišroubované a nejlépe se nesou v náručí, stojící odnesete jako svého unaveného kamaráda...Na naše koně je potřeba minimálně čtyřech lidí, sešla se tu tedy celá raní směna vozovny. Tady už pánové pokládají oj se jhy, kterou přinesli samostatně.Pod vozem vidíme čep a podélnou traverzu, kterou na vozy koňky doplnily dílny v Holešovicích při rekonstrukci z koňky na vlek elektrické dráhy neboli "elektriky".Vůz 88 uvolnil své místo v čele koleje a dělá společnost trolejbusu Škoda.Vzhledem k tomu, že pojízdná pokladna z roku 1928 má pojezd z bývalé koňky 110 (1889), vidíte zde dva naše nejstarší vozy vedle sebe."Šiml" 4217 letos slaví 110 let v nepřetržité službě v Praze.Vozík vrchní stavby v průvodu nepojede, je zatím odložený na konci 3.koleje.
